Ještě donedávna jsme pod pojmem lesní školka měli zažitu řadu mladých stromků, které byly uměle vysazeny, aby nahradily staré pokácené nebo nepříznivými vlivy zničené stromy. Dnes už víme, že tento pojem zahrnuje i jednu z alternativních forem vzdělávání předškolních dětí. Jak ale tato školka vlastně funguje? Pojďme si o ní něco bližšího povědět.

Jedna z řady možných alternativ
Alternativní způsob výchovy a vzdělávání se v současné společnosti stává stále populárnější. Proto i lesní školky mají takový úspěch.
Jedná se o legální, způsob předškolního vzdělávání, které definuje i školský zákon. Ten za lesní školku považuje takovou mateřskou školu, která se nachází zejména ve venkovním prostředí, zázemí samozřejmě může mít pro případ nepříznivého počasí a pro odpočinek dětí. Toto zázemí však nesmí být klasickou stavbou, jedná se proto často o různé přístřešky či stany.

Stejně jako v běžných školkách i zde musí vzdělávání probíhat dle zákona, tedy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem, platí se školné a probíhá zápis.
Lesní mateřské školy jsou však alternativní zejména v tom ohledu, že kladou důraz na co nejdelší pobyt dětí v přírodě, tedy vzdělávání mimo klasické třídy, mimo herny. Jejich umístění je tak nejčastěji v prostředí lesa, kde probíhá jak výuka, tak odpočinek i stravování. K tomu často slouží právě zázemí školky, tedy jakési útočiště před nepřízní počasí. Děti zde mohou odpočívat, najíst se a pak opět vyrazit ven za zábavou.

Děti během svého pobytu venku, na čerstvém vzduchu, bývají více odolné, mají posílený imunitní systém, a tak je neschvátí kdejaký bacil. Aby se však na tyto školky a děti, které zde docházejí, nehledělo jako na nějaké lesní neotesané tvory, kteří tráví veškerý čas v listí a bahně, vypravují se tito předškoláci také za ruchem města a za kulturou. Chotí tak za poznáním na různé výstavy, do divadel a podobně.