Není muž jako muž. Já osobně ale muže neházím do jednoho pytle. Vždycky si každého muže ověřím, ale někdy mě zaráží, že když si najdu nějakého partnera, tak ve většině případů z něj vyroste nějaký líný muž. A tuhle kombinaci nemám vůbec ráda. Nemám ráda, když je muž líný. Já tedy samozřejmě nechci po muži vždycky to, aby mi úplně na sto procent pomáhal. V domácnosti mě například třeba baví uklízet i vařit. Samozřejmě, že když partner uvaří, tak jsem také ráda, když jsem opravdu hodně nadšená, ale také hodně mužů, kteří vůbec nedělají nic.

Třeba muž přijde z práce a ihned si sedne k televizi a žena ho musí obskakovat. Žena mu musí dělat téměř nějakou služku. Já bych si přiznala, tak měla jsem pár takových partnerů. A ti partneři se mnou bydleli, ale po půl roce jsem to vždycky musela vzdát. Protože jsem z toho byla opravdu nešťastná a také hlavně unavená. Protože ti pánové mi vůbec nedali klid na oddych stále po mně jenom něco chtěli. A to včetně sexu. Sice já mám ráda sex, ale jak můžu mít sex, když jsem třeba úplně unavená? Navíc já mám dvě zaměstnání a k tomu ještě musím uklízet a vařit a starat se o syna.

To znamená, že vlastně nebudu úplně na sto procent takhle k dispozici každý večer. Já vím, že mnoho žen zvládá toho opravdu hodně a že třeba pánové nedělají téměř nic. Mě by tohle opravdu hodně vadilo a mrzí mě, že i můj poslední partner byl takový. On si myslel, že když přijde z práce, že je mu musím dát jídlo a potom večer také sex a že tím to všechno hasne. Samozřejmě, že jsem z toho byla opravdu hodně smutná. Vůbec mě nic netěšilo, a tak jsem partnerovi řekla, jestli třeba nechce vynášet alespoň koš anebo vysávat. Že zbytek udělám já. Samozřejmě, že je můj partner se opravdu naštval a raději se se mnou rozešel, než aby třeba vynesl koš anebo po vysával náš koberec. Absolutně jsem tohle nepochopila. A partnera jsem se potom ani nedoporučovala, aby se vrátil ke mně. Nezaslouží si to.